Naše ryby
Kapr obecný (Cyprinus Karpio)
Kapr představuje nejznámější a nejrozšířenější rybí druh. Je obyvatele m všech stojatých a tekoucích vod s výjimkou horních úseků řek. Nejlépe se mu daří v hlubších stojatých vodách s měkkým hliněným či bahnitým dnem. Kapr je všežravec, jenž běžně dorůstá délky 40 až 70 cm, avšak jsou evidovány i úlovky atakující hranici jednoho metru a přesahující 20 kg váhy. Díky svému vynikajícímu masu a rychlému růstu se stal pilířem rybníkářství v mnoha evropských státech a jeho produkce každoročně stoupá. Typickými rozpoznávacími znaky kapra jsou velké zlaté šupiny, široká vysunovatelná ústa doplněná dvěma páry vousků a dlouhá hřbetní ploutev. Z původní formy kapra, jehož tělo je celé pokryto šupinami, se postupně začaly šlechtit další formy, a tak se dnes běžně setkáváme např. s kaprem lyscem (nerovnoměrně rozmístěné šupiny v oblasti hřbetní a ocasní ploutve) či kaprem zrcadlovým, tzv. naháčem (tělo je zcela bez šupin). Na trhu má kapr výsadní pozici především díky vysoké poptávce zákazníků v době Vánoc.
Maso jemné a lahodné chuti se dá upravovat na několik vynikajících způsobů. Maso je kvalitní, jedinou nevýhodou je přítomnost velkého množství malých kostí. Připravujeme však také filety z kapra téměř bez kostí.
Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss)
Původním domovem této ryby jsou rozsáhlé oblasti Severní Ameriky, odkud se postupně rozšířil nejen do Evropy, ale i dalších koutů světa. Pstruh duhový byl poprvé dovezen již v 19. století a od této doby se stal významnou rybou produkční rybářství. Postupně se začal vysazovat i do sportovních revírů, od čehož si rybáři slibovali především zpestření rybí obsádky pstruhových vod. Pstruha duhového lehce poznáme podle stříbrného zbarvení těla s narůžovělým pruhem na bocích. Na rozdíl od u nás původního zástupce lososovitých ryb – pstruha obecného potočního, je tělo „duháka“ pokryto černými tečkami, a to i na ploutvích. Tato nádherně zbarvená ryba obývá především horní partie potoků a řek, ale dokáže se přizpůsobit i životu v jezerech či mořích. Jelikož dobře snáší podmínky v rybochovných zařízeních, stal se postupně „duhák“ významným rybím druhem produkčního rybářství v mnoha zemích Evropy. Pstruh duhový běžně dorůstá délky 30 až 50 cm, ale ani úlovky atakující hranici 70 cm nejsou výjimkou.
Pstruh duhový má kvalitní, jemné a chutné maso narůžovělé barvy, které nadchne všechny milovníky ryb.
Štika obecná (Esox lucius)
Štika je bezesporu nejznámější dravou rybou, která obývá téměř všechny typy vod. Během krátké doby je schopna dorůst úctyhodných rozměrů a pro ostatní ryby se stává opravdovým nebezpečím. Štika je predátor, který vyčkává nehybně v úkrytu, a jakmile se přiblíží kořist, bleskově zaútočí. Její tlama je plná ostrých zubů, kterými bez problému usmrtí i ryby značné velikosti. Štiku si díky jejímu nevšednímu zbarvení nemůžeme splést s žádnou jinou rybou. Její štíhlé zelené válcovité tělo pokryté nerovnoměrně rozmístěnými světlými skvrnami a hřbetní ploutev nápadně posunutá směrem k ocasu jen dokazuje, že je právem obávaným dravcem. Jelikož je štika oblíbenou rybou jak mezi chovateli ryb, tak i mezi sportovními rybáři, závisí její výskyt v revírech částečně na umělém vysazování, neboť ne všude se nalézají ideální podmínky pro přirozený výtěr a zároveň musí čelit velkému tlaku ze strany rybářů. Štika běžně dorůstá až do délky jednoho metru, ale evidovány jsou i rekordní úlovky téměř o půl metru delší.
Sušší maso je jemné, bílé a chuťově skvělé!
Candát obecný (Sander lucioperca)
Candát běžně dorůstá do délky 80 centimetrů, ale exempláře přesahující hranici jednoho metru nejsou ničím neobvyklým. Candát je dravou rybou lovící především menší rybky, nepohrdne však ani mršinami ryb a dalších vodních živočichů. Candát obývá střední a dolní partie našich řek a téměř všechny typy stojatých vod. Vyhledává hlubší místa s tvrdým dnem, kde přečkává téměř celý den, a teprve s blížícím se soumrakem vyráží za potravou do mělčích prohřátých partií. Záměna candáta s jinou rybou je prakticky nemožná, snad s výjimkou jeho blízkého příbuzného – candáta východního, který však dorůstá mnohem menších rozměrů a v revírech se vyskytuje jen sporadicky. Candáta obecného bezpečně poznáme podle dvou hřbetních ploutví, z nichž první je výrazně ostnitá, dále tzv. „psích zubů“ v tlamě, výrazných očí a lící bez šupin.
Candát má opravdu vynikající maso, které je mnoha rybáři považováno za vůbec to nejlepší, co mohou vody nabídnout. Jeho maso je bílé, pevné a chutné. Je oblíbené, protože obsahuje málo tuku a nemá mnoho kostí.
Sumec velký (Siluru glanis)
Sumec obývá převážně dolní partie řek a rozlehlé údolní nádrže, kde vyhledává hluboká místa s množstvím úkrytů. Miluje prohřáté vody s dostatkem přirozené potravy – především ryb a dalších vodních živočichů. Záměna s jiným rybím druhem je prakticky vyloučená. Černo-šedé válcovité tělo masivní v přední části a z boku zploštělé v části ocasní, dva dlouhé vousy na horní čelisti a čtyři kratší na dolní čelisti – to jsou základní charakteristické znaky tohoto velikána. Zajímavostí je, že tělo sumce je zcela bez šupin. Sumec původním rybím druhem, který má velký význam jak pro produkční rybářství, tak i sportovní rybolov. Sumec může za vhodných podmínek dorůstat opravdu impozantních rozměrů pohybujících se kolem dvou metrů a váhy i sto kilo.
Maso mladých kusů je jemné, bílé, má hrubší vlákna. Může chutí připomínat telecí nebo králičí maso. Nemá téměř žádné kosti a tak je velice pohodlnou rybou ke konzumaci, vhodný i pro děti.